Nádraží v Dubí se mění na železniční muzeum

15.08.2017 16:50

 

15.8.2017    Mladá fronta DNES    str. 16   Severní Čechy

    (ČTK)    České dráhy   

Bývalý železničář a jeho manželka koupili a postupně opravují přes 100 let starou budovu nádraží v Dubí. Exponáty mají z jiných nádraží i ze smetišť.

 

DUBÍ V malé železniční muzeum postupně proměňují manželé Ladislava a Karel Našincovi budovu bývalého nádraží v Dubí u Teplic. Zatím se jim za rok a čtvrt podařilo kompletně opravit dvě místnosti, další dvě plánují. Největší potíže prý mají se sháněním řemeslníků, kteří by odvedli na památkově chráněné budově kvalitní práci.

            Našincovi původně měli v budově pronajatý byt. Když nádraží přestalo sloužit svému účelu, koupili ho. A teď už rok a čtvrt budují malé muzeum. Práce by podle Našince mohly jít mnohem rychleji. „Uprosit řemeslníky, kteří ještě mají náladu pracovat a umějí dělat se starými věcmi, protože dům je památkově chráněný a nemůže se tady dělat cokoli, je těžké,“ zmiňuje Našinec.

            Všechny náklady platí manželé ze svého. Dům je stejně jako trať do Moldavy, u které stojí, památkově chráněný. Navíc jde o dopravní objekt, takže na jeho koupi ani opravy nemohli čerpat třeba hypotéku.

I když jsou ale práce na více než 100 let staré budově složité, proměna už je vidět. Zatím mají Našincovi hotovou dopravní kancelář a kancelář přednosty. Podlahy už tu znovu zdobí původní parkety, bez několika vrstev linolea, kanceláři přednosty pak dominuje velký, skoro 100 let starý koberec. „Nikdo nevěřil, že ještě někdy bude sloužit svému účelu. Pochází z bohosudovské baziliky, kde ho vyhodili, protože do kaple teklo a byl pokrytý bílou plísní. Nehrozilo, že by ho zachraňovali. Tak jsme ho odkoupili a manželka ho naložila do sava s tím, že buď přežije, nebo ne. A přežil,“ usmívá se Našinec.

            Při opravách narazili i na trezor ve stěně ukrytý pod nánosy barvy. „Tušil jsem, že tu je. Jako železničář vím, že v každé stanici v místech, kde byl buď pokladník nebo přednosta, tato věc ve zdi být měla. Ale skutečně byl zamalován tolika vrstvami barvy, že se ztratil,“ řekl Našinec. Co v něm je, zatím netuší. „Manželka říká, že zlatá cihla, já tvrdím, že dvě mrtvé mouchy,“ směje se Našinec.

            Z původního vybavení zůstaly v budově kromě trezoru už jen hodiny. Už hotovou část expozice tak doplňují starožitnosti a dobové vybavení z jiných nádraží. „Něco je taky po prarodičích, něco přinesli lidé a něco je ze smetišť,“ prozradili manželé.

            Teď se vrhnou na velkou ústřední chodbu. „V té bude expozice osobní pokladny, zavazadlové pokladny a pomocných profesí. Do vedlejší místnosti se pak vrátí čekárna, kterou bychom rádi provozovali dál. I tam bude expozice, ale spíš textová, o historii trati,“ řekl Našinec.

—————

Zpět