Přehlídka devótnosti a nadutosti aneb...

14.11.2016 10:33

...Ignorace problémů, které přivedly Trumpa do Bílého domu

14. 11. 2016 / Daniel Veselý

Minulý týden se na půdě FF UK uskutečnila beseda Madeleine Albrightové a Michaela Žantovského o výsledcích amerických prezidentských voleb. Třebaže existují konkrétní politické kroky Demokratické strany, díky nimž Donald Trump a republikáni obecně ve volbách triumfovali, bylo už předem jasné, že o nich během debaty nepadne ani slovo. Bývalá šéfka americké diplomacie spolu s dalšími diskutujícími hovořili o naprosto banálních důvodech, proč ve Spojených státech dokázal uspět rasistický populista, aniž byli s to pochopit reálné příčiny Trumpova volebního triumfu.

Albrightová hned v úvodu debaty odhalila nekompetenci předáků Demokratické strany, když prohlásila, že Trumpovo vítězství nepředvídali, nevědí, proč k němu došlo, a to i přesto, že se „trochu dívali na brexit“. Ale domnívali se, že k tak populistickému kroku ve Spojených státech nemůže dojít (sic). Clintonová byla podle Albrightové nejpřipravenější adeptkou na Oválnou pracovnu, takže přední demokraté nechápali, proč neuspěla – ačkoli je záhodno se seznámit s příčinami tohoto debaklu.

Ano, je teprve třeba se s těmito příčinami obeznámit, i když zásadní z nich jsou dobře známy: 1. Cílená snaha potopit Bernieho Sanderse před primárkami, aby mohla jít do prezidentského klání Hillary Clintonová, ačkoli podle většiny průzkumů veřejného mínění měl Sanders větší šanci porazit Trumpa než favoritka demokratických elit. 2. Demokratický národní výbor ve spolupráci s volebním štábem Hillary Clintonové vypracovaly strategii, jejímž cílem bylo vykreslit extrémisty uvnitř Republikánské strany včetně Trumpa jako umírněné kandidáty, aby se Clintonová mohla snadno stát americkou prezidentkou.

Albrightová a Žantovský se při rozebírání role médií v amerických prezidentských volbách kurážně pustili do produkce prokremelské televize Russia Today (ač tato televizní stanice byla jako jediná schopna poskytnout prostor Julianu Assangeovi pro vyjádření k volební kampani ve Spojených státech), aniž by byli schopni kriticky zohlednit nesoudné vyzdvihování Hillary Clintonové západními sdělovacími prostředky, naprosté selhání etablovaných agentur pro průzkum veřejného mínění, datové žurnalistiky, všelijakých „mluvících hlav“ apod.  

I když Albrightová vágně hovořila o jistých nepochopeních mezi vládnoucími vrstvami a těmi „dole“, třeba o absenci cílené komunikace, celá debata byla prodchnuta nadutostí, sebestředností a okázalou ignorací – ostatně nechť laskavý čtenář posoudí sám.   

Stručně řečeno, demokracie je nejlepší způsob vládnutí, jak uvedla Albrightová, byť má své mouchy.

Ať se nám to líbí, nebo nelíbí, Donald Trump dokázal z očividných slabin politiky Demokratické strany vytěžit maximum, a proto bude 20. ledna slavnostně uveden do úřadu. Ba co více, celá řada problémů tížících americkou společnost byla ignorována během osmi let vládnutí prezidenta Obamy: zadlužování amerických domácností, stagnující příjmy a prodlužování pracovní doby, odliv pracovních míst do zámoří, militarizace policejních složek, rasová nesnášenlivost, vedení nákladných válek (nositel Nobelovy ceny za mír Barack Obama nechal bombardovat sedm zemí – o tři více než George W. Bush) apod.

Příslib změny v politickém kurzu Spojených států, s nímž Barack Obama před osmi lety vstupoval do Oválné pracovny, nahradila pragmatická politika, jež se projevila hned poté, co Obama nastoupil do úřadu a dokončil Bushův plán na sanaci bankovního sektoru, který, ač způsobil finanční krizi, byl postaven na nohy díky penězům řadových daňových poplatníků.

O osm let později přichází Donald Trump rovněž s příslibem politických změn, tentokrát je však ona „naděje“ prostoupena atmosférou zášti, rasové tenze a sexismu; a to z neopomenutelné části i proto, že selhala „značka Obama“.       

Samostatnou kapitolou jsou projevy devótnosti vůči Madeleine Albrightové ze strany ostatních panelistů, přestože její angažmá ve vysokých politických funkcích v administrativě prezidenta Clintona je poznamenáno nejednou temnou skvrnou. Což o to, u Michaela Žantovského jde patrně o nemoc z povolání, vzpomeňme na jeho dětinskou neschopnost vypořádat se s mírnou kritikou Václava Havla na letošním Foru 2000, ale u děkanky FF UK Mirjam Friedové a sinoložky Olgy Lomové bych čekal kritičtější odstup.

Albrightová ve funkci velvyslankyně USA při OSN a později jako šéfka americké diplomacie lobbovala za udržení sankcí proti režimu Saddáma Husajna, přestože se již v té době objevily zprávy o tom, že v důsledku sankčního režimu umírají stovky tisíc nevinných Iráčanů, zejména dětí. Bývalá ministryně zahraničí Spojených států rovněž nese svůj díl viny na rozsáhlých zločinech klientů Spojených států ve Východním Timoru, Turecku, Kolumbii a jinde – koneckonců svůj „podpis“ zanechala i v Srbsku. Obsáhlá zpráva Africké unie viní Madeleine Albrightovou ze sabotování mezinárodní mise pod hlavičkou OSN na pomoc Rwandě, kde bylo během 100 dní povražděno 800 tisíc Rwanďanů – jinými slovy, kdyby Spojené státy aktivně nevystupovaly proti vytvoření mírové mise, bylo by zachráněno téměř milión lidských životů.  

Pokud budeme brát slova takových politiků, jako je Madeleine Albrightová, za zjevenou pravdu, jen stěží dospějeme k poznatkům, které by nás mohly něčím obohatit. Albrightová si je dobře vědoma toho, že současný politický systém jí poskytuje přehršel výhod, a proto z jejích úst nelze čekat nic zásadního, co by šlo proti jeho podstatě a ve prospěch obyčejných dezorientovaných lidí, kteří nyní sedli na lep rasistickému populistovi.

Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu 

—————

Zpět